28.04.2010

Proslov starostky

Vážení občané, vážená paní Karoušková, vážená paní Nejeschlebová, vážení přítomní

dovolte mi vás všechny přivítat na dnešní malé slavnosti jejímž jediným cílem je předání rekonstruované zvoničky občanům zde v osadě Radvánovice na místě, které je svou historií spjato s touto osadou a její nejstarší částí.
Stojím zde na schodech před pískovcovým podstavcem s křížem, které je dílem pana Jana Zemana ze Žernova z roku 1840. Tato památka je jednou z nejstarších kulturních památek v obci, zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury
pod číslem 2634.
Toto dílo bylo restaurováno v roce 1993, kdy práce prováděla ak.sochařka paní Taťána Konstantinová a ak. sochař pan Jiří Novák z Hrubé Skály. Po rekonstrukci byla památka posouzena odborníky a následně zapsána. V té době pod podmínkou, že obec zajistí přemístění zvoničky, kdy rušivá silueta betonového sloupu zvoničky v zákrytu Zemanova díla se vůbec nelíbila. Zde na místě samém jsme vše řešili a bylo doporučeno přemístění zvoničky buď do koruny jedné z lip nebo vytvoření podstavce zvoničky z přírodního materiálu a umístění za jeden ze stromů tak, aby vynikla a nebyla rušena krása Zemanova díla.
Přemístění zvoničky na jiné místo jsem odmítla s tím, že zvonička na zdejším místě byla vždy a přemístění nepřipadá v úvahu.
Nová současná zvonička to v počátku neměla vůbec jednoduché. Kmen rostl v lese v obci Mírová pod Kozákovem a pan Nejschleba ho dopravil od hajného pana Koláře do atelieru pana Jiřího Nováka pod Hrubou Skálu. Dál  kmen putoval na Roudný, kde se mu prostřednictvím Jiřího Špíny dostalo skutečně již odborného opracování, obroušení a napuštění proti vodě. Pan Zdeněk Cvrček ze Svatoňovic vyrobil stříšku nad zvonek. A že to zvoničce sluší. Mezitím pan Emil Štejfa ze Sedmihorek v dílně UN-COMU svářel dle podkladů a rad pana Nováka konstrukci, která je nejenom kvalitním upevněním pro kmen, ale je i originální svým řešením. Upevnění zvonku bylo také zrenovováno. Vše bylo následně dáno dohromady – to říkám v uvozovkách, protože vše je velmi dobře řemeslně zpracováno a domyšleno a to vše pod odborným dohledem Jaroslava Špíny z Borku pod Troskami.
V zemi je betonový základ pro který musel být vyhlouben prostor. A že to šlo v této i když pískovcové skále velmi těžko. Také dopravit na toto místo beton nebyla procházka růžovým sadem. Ale pracovitost a fundovanost pana Františka Butora ze Hnanic a lidí s ním zde byla předvedena v celé své kráse.
A jsme u konce, dílo je dokončeno, je takové jaké je. Je jiné než jsme byli zvyklí. Je ale přírodní a zvoničky tohoto rázu vždy v minulosti na vesnicích byly, to je skutečnost. A myslím si, že i tímto dílem jsme se vrátili trošku do historie naší obce.
Nezbývá než poděkovat všem, které jsem jmenovala, poděkovat každému zvlášť. Děkuji i někomu neznámému, kdo zde tak hezky vyčistil schody a předešel tak moji iniciativu. Zvláštní poděkování pak patří také těm, kteří zde s námi již nemohou být a to jsou osobnosti, která svá díla mají v tomto kraji i za jeho hranicemi a jsou nezapomenutelně spjatí s naší obcí. Je to pan Jiří Novák a pan Roman Nejeschleba.
To, že jsme se dnes zde sešli je také jejich veliká zásluha a za to i jim patří poděkování.
Dovolte mi, abych poděkovala i vám, kteří jste vše sledovali a měli o celý průběh zájem, ale také za trpělivost, že nebylo po zbourání starého podstavce hned vše hotovo. Někdy malé věci dají více práce než se v počátku zdá.

A neposlední řadě vám děkuji za to, že jste přišli a této malé slavnosti se zúčastnili.

| Hlavní stránka |